Červen 2011

trenéři oddílu

28. června 2011 v 21:40 | Tomáš Kubín
osobnosti jihlavské házené :
Josef Volný (* 14.1.1920, † 20.3.1996)
Známý jihlavský sportovec, trenér a funkcionář se narodil v Římovicích u Golčova Jeníkova. Po odmaturování na jihlavském gymnáziu v silném předválečném ročníku musel po uzavření vysokých škol v období okupace přerušit studia na filozofické fakultě, a byl pracovně nasazen v říšském Německu. Po skončení války začal pracovat u ČSD, kde jako výpravčí vydržel až do svého důchodu.
Láska ke sportu, kterému se v mládí věnoval v různých oddílech Sokola ho dovedla až k národní házené, v té době spolu s kopanou zřejmě nejpopulárnějšímu sportu v Jihlavě. Po ukončení hráčské kariéry zůstal tomuto sportu věrný jako trenér, a posléze i jako dlouholetý předseda oddílu. Věnoval se zejména mládeži, pod jeho vedením vyrostla celá řada výborných hráčů. Jména jako Kumbár, Míča, Pospíchal, Zadražil, nebo Hruška se zapsala do historie národní házené, a jsou známá nejen jihlavským sportovním pamětníkům. Jako předseda vedl jeden z nejúspěšnějších oddílů národní házené v republice, tři mistrovské tituly přeborníků ČR žen a sedm republikových prvenství mládežnických družstev jsou tomu důkazem.
Málokdo dnes ví, že hlavně zásluhou manažerských schopností Josefa Volného se dnes může Jihlava pyšnit jedním z nejhezčích areálů pro národní házenou v republice, který pod autobusovým nádražím vyrostl v akci "Z" na konci sedmdesátých let. Aktivita J.Volného byla ale známá kromě působení v oddílech národní házené a hokeje Sportovního klubu (dříve pod názvy Slovan, Dynamo nebo Modeta) i v TJ Start, kde se jako tajemník výrazně zasloužil o vybudování sportovní haly na ulici Romana Havelky.
Zběsilá porevoluční doba ale nepřála malým sportům, a tak se musel Josef Volný vyrovnat s poklesem zájmu o národní házenou v Jihlavě, i s do té doby naprosto odlišným způsobem vedení a financování oddílu. I na samém sklonku svého života ale nepřestal věřit v budoucnost tohoto našeho národního sportu, a patřil k neúnavným propagátorům hlavně mezi mládeží. Dlouhé nemoci nakonec podlehl 20.3.1996.
Na odkaz J.Volného se snaží navázat současná generace národních házenkářů SK Autonot, a z dlouhodobé koncepční práce oddílu a na ni navazujících úspěchů by měl jistě radost i on sám. Jeho jméno nese i každoročně organizovaný halový turnaj mužů.

Marie Hübnerová (*1924, † 2003)
Jedna z největších osobností jihlavského sportu, dlouholetá hráčka a trenérka ženských družstev se narodila v Troubsku u Brna, kde také ve čtyřech letech začala se cvičením v místním Sokole. V sedmnácti začala s českou házenou v nově založeném oddílu.
Po roce 1945, kdy se provdala do Jihlavy začala hrát házenou za SK. Družstvo žen si vedlo v nejvyšší soutěži velmi dobře. Jako hráčka měla Marie na svém kontě přes 800 odehraných zápasů, většinu z nich právě v první lize. Výrazně se podílela i na všech třech titulech mistrní republiky (ten poslední už v roli trenérky), které tým žen Dynama vybojoval v padesátých a šedesátých letech minulého století. To ji společně s účastmi v reprezentačních výběrech Moravy, kde působila jako hráčka i jako trenérka dovedlo v roce 1960 až k titulu Mistr sportu. Hodně brankařek tehdy okusilo zradu jejích pověstných padáčků, které většinou končily neomylně a nechytatelně za jejich zády.
Vedle svého zaměstnání na poštovním úřadě vychovala řadu výborných hráček, mimo jiné i svou nejstarší dceru. Svému milovanému sportu zůstala věrná i ve stáří, kdy kromě trénování ženského družstva každoročně vypomáhala i na letních juniorských výběrových soustředěních, kde se velmi ráda setkávala se svými bývalými soupeři, ale hlavně velkými kamarády Evou Mašitovou a Stanislavem Londinem. Díky svému mladickému elánu na ni vzpomíná mnoho hráčů a hráček, kteří právě těmito výběry prošli. Usměvavou, s oblíbenou cigaretkou v ruce si ji pamatujeme dodnes i my.
Nebýt Marie Hübnerové a její snahy vychovat další házenkářské generace, tak by se s největší pravděpodobností náš národní sport v ženských složkách již dávno v Jihlavě nehrál. I proto byly v roce 2003 oceněna in memoriam Cenou města Jihlavy za celoživotní sportovní činnost.
Zdeněk Hruška (*1958)
Jihlavská házenkářská líheň vychovala mnoho šikovných útočníků. Jen málokterý z nich se ale v celorepublikovém měřítku prosadil tak, jako Zdeněk Hruška. Jeho levačka neomylně trefovala prostor za zády brankařů, a na jeho střelecké formě většinou závisel úspěch celého týmu. Hlavně s jeho jménem se jako s hlavní osobností národní házené v Jihlavě osmdesátých a začátku devadesátých let spojují účasti tehdejší Modety v nejvyšší soutěži.
Zdeněk se narodil 3.2.1958, a k házené ho přivedl v jeho devíti letech učitel tělesné výchovy pan Vařbuchta ve škole na Kollárově ulici. Na legendárním hřišti "mezi školami" tenkrát poprvé okusil "mezinárodní" házenou. Spolu s ním tam tenkrát začínali rozvíjet svoji sportovní kariéru i další ikony jihlavského sportu Milan Koten a nyní přeštický Standa Zadražil. Už od dětských let chtěl Zdeněk hlavně dávat góly, a to se mu i často dařilo. Ve všech věkových kategoriích převyšoval většinu svých vrstevníků, a pod vedením trenéra a zároveň předsedy oddílu Josefa Volného dosáhl i prvních úspěchů. Se žákovským týmem vybojoval dvakrát titul mistra ČR v letech 1972 v Litvínově, a v roce 1973 v Kyšicích, kde byl i vyhlášen jako nejlepší útočník turnaje. V dorostenecké kategorii získal v roce 1976 stříbrné medaile. V té době již pravidelně nastupoval i v juniorských výběrech Moravy.
Zápasy dospělé kategorie okusil poprvé na turnaji kvalifikace o první ligu hraném v Dluhonicích na přerovsku. Jihlavě se tenkrát sice postoupit do nejvyšší soutěže nepodařilo, pro Zdeňka to byl ale úvod mezníku jeho další házenkářské kariéry - povolávací rozkaz do armádního celku VTJ Most ho přivedl mezi nejlepší mladé házenkáře své generace. Ambicemi a talentem nabitý tým se po sedmi měsících stěhoval z Mostu do Dobřan, kde pod tvrdou rukou trenéra Plačka vyzrál v tehdejší špičku první ligy. Jména Fornous, Caletka, Kratochvíl, Cína, nebo Zdeňkův spoluhráč z Jihlavy Zadražil se od té doby staly pro mnoho let pojmem tohoto sportu. Po podzimní části sezóny 1978-79 tak suverénně vévodily Dobřany první lize, a jen shodou okolností spočívající ve zranění klíčových hráčů a odchodu některých opor do civilu tak na vojáky z plzeňského venkova zbyla ve vyrovnané tabulce jen sedmá příčka. I Zdeňkova absence kvůli zranění kolena byla tehdy pro tým Dobřan fatální.
Útěchou mohla být pro Zdeňka v této smolné sezóně snad jen pozvánka k jeho prvnímu reprezentačnímu utkání v dresu Moravy proti výběru Čech ve Stupně. Za výběr Moravy poté nastoupil ještě v dalších čtyřech letech v Rokytnici, Praze, Staré Vsi a v Albrechtičkách.
Po návratu z vojenské služby čekala Zdeňka realita zápasů krajského přeboru, kde po boku spoluhráčů Kotena, Ptáčka, Sýkory, Semeráda, Pospíchala, Slavíka, Zadražila, Marečka a bratrů Navrátilů vybojoval v roce 1980 v kvalifikaci hrané v Krčíně opět návrat mezi elitu. Jeho forma byla po návratu z Dukly Dobřany famózní, góly střílel ze všech pozic bez ohledu na kvality brankářů a přízeň publika. Až nezaviněný pád během utkání v Nýřanech s následkem vykloubeného ramena a dlouhá rekonvalescence pohřbily naděje Modety na záchranu v soutěži. Na dlouhé roky to pak opět znamenalo účast "jen" v bojích krajského přeboru. Tehdejší systém soutěží s postupem vítěze krajského přeboru přímo do kvalifikace o první ligu znamenal tvrdý boj o každý bod mezi tradičními rivaly v rámci jihomoravského kraje.
Zkušený celek Modety postupně dozrával, a tak se i konečně podařilo po vítězství v kraji a úspěchu v kvalifikaci ve Staré Vsi postoupit v létě 1990 prozatím naposledy v novodobé historii jihlavské házené do prvoligové soutěže. A samozřejmě u toho nechyběl ani Zdeněk. Z jeho zkušeností těžili i jeho spoluhráči v útoku Nožička, Navrátil, Frantál, nebo Husa. Bohužel ani zdeňkovo třetí místo v pořadí střelců se 143 přesnými zásahy nepomohlo Jihlavě k záchraně. Nevyrovnanost kádru a nezkušená obrana odsoudily Modetu k sestupu. Dlouhodobé problémy se zraněním kolena a frustrace z neúspěšné sezóny definitivně ukončily zdeňkovu hráčskou kariéru. Uzavřela se tím jedna kapitola jihlavské házené spojená s úspěchy Zdeňkovy hráčské generace. Následnou obměnu týmu pak sledoval už jen z tribuny jako divák.
Láska k házené ho však neopustila, a tak se vrátil zpět, ale tentokrát už na střídačku jako trenér mládeže. Pod jeho vedením vyrostla silná generace hráčů, kteřá tvoří v současné době kostru druholigového týmu mužů SK Autonot. Spolu se svým bývalým spoluhráčem Lubošem Nožičkou pak dovedl Zdeněk v roce 2009 tehdejší starší žáky Jihlavy k titulu halových mistrů ČR, a v témže roce i k bronzu na mistrovství ČR v Příchovicích.
Sportovní talent zdědily po svém otci i obě Zdeňkovy dcery, které se věnují tenisu a volejbalu. Sám Zdeněk v mládí kromě házené vynikal i v hokeji, tenise, stolním tenise, košíkové, a až do dorostencké kategorie oblékal i dres fotbalistů Bedřichova.
Každý hráč vzpomíná na své nejpovedenější zápasy, ve zdeňkově případě to je výhra na horké půdě Veselí n/M. těsně před postupem do první ligy v roce 1980, utkání Čechy-Morava v Praze v roce 1981, kde zaznamenal nejvíc vstřelených branek ze všech útočníků, a poté i výhra nad Příchovicemi v kvalifikaci v roce 1991 ve Staré Vsi.


zápasy mužů a žen ČECHY - MORAVA - Jihlava 25.-26.6.2011

17. června 2011 v 12:29 | já
V termínu 25. - 26.6.2011 se v Jihlavě uskuteční utání můžů a žen ČECHY - MORAVA
program :
24.6. 18:00-20:00 příjezd mužů a žen Moravy na hřiště, poté večeře a ubytování
25.6. 9:00-10:30 trénink ženy Morava
25.6. 10:30-12:00 trénink muži Morava
25.6. 14:30 ženy Morava-SK Autonot
25.6. 16:30 muži Morava-SK Autonot
25.6. 20:00-24:00 společenský večer v Pivovarské restauraci (zájemci z SK Autonotu musí nahlásit dopředu účast)
26.6. 10:00 ženy Čechy-Morava
26.6. 12:00 muži Čechy-Morava
Určitě to bude zajímavé, tak se doufám přijdete podívat.
Taky by jsme myslím měly podpořit ženy, které od září zase budou hrát v Jihlavě

Jak již jste některé zjistily, tak za družstvo žen nastoupí i některé dorostenky - Kikina, Lucky, Mája a Nikča
tréninky budou :
neděle 19.6. - 14,00 hod-
pondělí 20.6. - 19,00 hod - střelba
středa 22.6. - 15,00 hod - zápas proti st.žákyním
pátek 24.6. - 16,30 hod

Ukončení sezóny 2010/11

7. června 2011 v 14:30 | já
................a je to tady
zase konec sezóny
takže nejdříve - tréninky - tento týden ještě ve středu ( 8.6.2011 )
UKONČENÍ SEZÓNY - pátek 10.6.2011 16,30 hod
nejdříve si dáme menší trénink, pak půjdeme asi na Borovinku dělat oheň - takže párky, chleba, jablka a všechno, co jíte ohněm upravené
pak se vrátíme na házenou, kde se budeme veselit a cpát klidně až do soboty. Tím nejasně naznačuji ( holky jistě chápou, pro kluky by to byl těžký rébus ), že máte dovalit co nejvíce jídla, pití, sladkostí, slaností, chlebíčků, jednohubek, buchet, prostě všechno, co je možné sníst ( jooooooooooo,klidně i řízky - kuřecí mám nejraději. ale řízky Lůco, ne řízečky. nebo řízečky, ale musíš hlásit, že máš řízečky ).
Připravte si každá ( klidně i ve dvojici...) nějakou soutěž, hru, prostě něco na pobavení ostatních.
Takže šátek na zavázání očí se bude hodit, tak ať ho máte ( ale ne nějakej mamky, kterej nosí jen do společnosti - fleky od kofolky....nevím,nevím...).
Kdo chce, může přespat - takže spacák a tak. Ale můžete být klidně vzhůru až do rána, nebo razit v noci domů, ale odvoz nebude žádný zajištěn, takže pro malé si musejí přijít rodiče a starší mi musí donýst od rodičů potvrzení, že můžou v noci letět domů (platí pouze pro ty, které budou chtít loď opustit)
jo a ještě důležité - vybírám 50,-Kč - ujasním na tréninku